Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků, vysokoškoláků, středoškoláků s maturitou i učňů, je chronickou a zvětšující se bariérou omezující konkurenceschopnost evropských firem vůči světu. Pro Českou republiku, jeden z nejprůmyslovějších států Evropy, ale i pro další evropské země, jsou technicky vzdělaní odborníci jedním z klíčů k budoucí prosperitě.

Zajímavá data poskytuje každoročně i výroční zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Education at a Glance

Podle této zprávy je technické vzdělání v Česku rozšířenější než v ostatních zemích OECD. A to i přesto, že si u nás zaměstnavatelé často stěžují na nedostatek techniků. Jedním z důvodů jsou i odchody zkušených pracovníků a menší podíl nových, technicky vzdělaných lidí. Z výroční zprávy OECD o stavu vzdělávání například vyplývá, že 29 % českých vysokoškoláků ve věku mezi 25 a 64 lety a 39 % absolventů středních odborných škol absolvovalo technické obory. Průměr v zemích OECD je přitom u obou skupin nižší, technicky vzdělaných vysokoškoláků je 25 % a středoškoláků 34 %. Jedním z problémů je i nedostatek praxe. Ačkoli středoškoláci i vysokoškoláci obvykle mají jako součást výuky i praxi a část vysokoškoláků ve vyšších ročnících při studiu na částečný úvazek i pracuje, firmy musejí po přijetí absolventů počítat s časem na jejich zapracování i seznámení se s firemní kulturou.

Motivační stipendia pro nadané středoškoláky

Soutěž o kvalitní studenty má v různých zemích různou podobu. Na Fakultě stavební ČVUT v Praze jsou například už od loňska atraktivní motivací stipendia pro středoškoláky s dobrými výsledky v matematice. Motivační stipendium ve výši deset tisíc nebo sedm a půl tisíce korun získají studenti bakalářského programu v prvním semestru, kteří splní dané podmínky, a půjde o jejich první studium na fakultě. Vítaná možnost pro studenty je i přijetí bez přijímacích zkoušek. Bez nich budou do příštího akademického roku přijati studenti, kteří měli z předmětu Matematika na vysvědčeních ze střední školy průměr nejvýše 2,00, případně udělali maturitní zkoušku z předmětu Matematika s prospěchem „výborně“ nebo vykonali maturitní zkoušku Matematika+ s prospěchem “výborně, velmi dobře nebo dobře“.  Na studijní program Architektura a stavitelství budou přijati všichni uchazeči, kterým byla prominuta přijímací zkouška z matematiky a kteří zároveň získají odpovídající počet bodů z přijímacího pohovoru z architektury. Další zajímavou motivací je získání prospěchového stipendia za studijní výsledky již po prvním semestru na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

student - technik haly

Vztah univerzity, studentů a praxe z pohledu Fakulty stavební ČVUT v Praze

Na naše otázky odpovídá prof. Ing. arch. Ing. Zuzana Pešková, Ph.D., proděkanka Fakulty stavební ČVUT pro pedagogickou činnost a prof. Ing. Karel Kabele, CSc., proděkan Fakulty stavební ČVUT pro rozvoj a vnější vztahy.

Jak hodnotíte úroveň studentů, kteří se vám hlásí na technické obory – mění se v posledních letech a pokud ano, jak?

„Obecně se říká, že když si někdo stěžuje na to, že mladá generace nestojí za moc, tak je to známka stárnutí. Mladí lidé jsou pořád stejní, mění se prostředky, které mají při studiu k dispozici. Nyní se musí vypořádat s přemírou informací, které jim nabízí všechny možné on-line platformy a přemírou možností, které jim poskytuje život ve svobodné zemi. To je často rozptyluje a trochu odvádí od vlastního kritického myšlení. Některým chybí osobní disciplína, často se cítí přetížení a obtížněji se vyrovnávají se stresovými situacemi a plněním studijních povinností. Projevuje se také samozřejmě pokles populační křivky a ti, kteří by mezi silnými ročníky na studium na vysoké škole sotva pomýšleli, nyní mohou studovat. Řada z nich ale záhy pozná, že dostat se na vysokou školu automaticky hned neznamená získat titul, proto nyní stoupá počet těch, kteří studium nezvládají. Ale obecně stále platí, že v každé skupině nastupujících studentů do prvních ročníků bakalářského studia je 10 % studentů excelentních, se kterými je pro pedagoga radost pracovat a kteří mají velmi dobré předpoklady v praxi výrazně přispět k rozvoji svého oboru.“

Setkáváte se s názorem od zaměstnavatelů, že vašim absolventům chybí dostatek praxe? A pokud ano, jak na to může vaše univerzita reagovat?

„Ze strany zaměstnavatelů máme na úroveň našich studentů velmi dobrou odezvu. Svědčí o tom jak přímé reference, které od nich dostáváme, tak množství nabídek na stáže, brigády i zaměstnání, které chodí přímo na fakultu, kde firmy mají velký zájem o zaměstnání našich studentů a absolventů.  Studium na univerzitě je ale potřebné vnímat z pohledu, že primárně praxi nenahrazuje, ale na praxi připravuje. Šíře nabídky pracovních míst, pozic a možností uplatnění pro absolventy je široká, požadavky jednotlivých zaměstnavatelů různorodé a někdy protichůdné, takže je potřebné jít cestou, která budoucí absolventy vybaví kvalitním základem znalostí, založeným na pochopení principů, osvojení výpočetních a grafických nástrojů pro řešení úloh a schopností řešit praktické problémy. S touto výbavou jsou naši absolventi připraveni pro praxi a podle pracovní pozice je dále rozvíjejí. Vnímáme ale i potřebnost praxe. Povinná praxe je proto součástí všech našich bakalářských studijních programů. Máme také akreditovaný studijní program Stavitelství, který je koncipovaný jako profesně zaměřený a jeho součástí je povinná 13týdenní praxe. Do výuky jsou běžně zváni odborníci z praxe. Stavebnictví je oblastí, ve které je aplikační sféra klíčová, proto spolupráce s firmami, budoucími zaměstnavateli našich absolventů, je nutnou součástí vzdělávacího procesu.“

Máte srovnání o kvalitě vašich absolventů v mezinárodním porovnání?

„Řada našich absolventů nachází uplatnění v nadnárodních společnostech, kde jsou součástí týmů s kolegy ze zahraničí. Zprávy, které se nám od nich, případně jejich zaměstnavatelů, vracejí, jsou převážně pozitivní a naši absolventi jsou ceněni právě pro svůj kvalitní teoretický základ, širší rozhled a schopnosti řešit i nestandardní situace. Sami absolventi hodnotí vzdělání, jež dostali na naší fakultě, jako velmi kvalitní a oceňují široký základ, který jim pomohl prosadit se v mezinárodním kontextu.“

Jaké novinky se chystají ve výuce vašich studentů v blízké budoucnosti?

„Aniž bychom to plánovali, současná situace (pozn.: koronavirová epidemie) prověřila flexibilitu fakulty v zásadní změně způsobu výuky. Téměř přes noc (ve skutečnosti v průběhu necelého týdne) se nám podařilo převést výuku na bezkontaktní a pokračovat ve výuce téměř v plném rozsahu prostřednictvím on-line přednášek, cvičení i konzultací projektů a závěrečných prací. Samozřejmě se jedná o výjimečný stav, ale domnívám se, že mnoho nově osvojených bezkontaktních výukových metod bude používáno i po otevření fakulty a návratu do, doufejme, normálního života. V oblasti studijních programů systematicky pokračují nové akreditace. Aktuálně chystáme samostatný bakalářský studijní program zaměřený na stavební management a ekonomiku včetně začlenění problematiky developmentu a trhu s nemovitostmi. Podařilo se nově akreditovat magisterský studijní program Integrální bezpečnost staveb, který bude vychovávat i odborníky na poli bezpečnosti státu.“

Prof. Ing. arch. Zuzana Pešková, Ph. D.

Prof. Ing. arch. Zuzana Pešková, Ph.D., proděkanka Fakulty stavební ČVUT pro pedagogickou činnost

Prof. Ing. Karel Kabele, CSc.

Prof. Ing. Karel Kabele, CSc., proděkan Fakulty stavební ČVUT pro rozvoj a vnější vztahy

Vztah univerzit, studentů a praxe z pohledu LLENTAB

Otázky k tématice pracovního trhu, praxe a spolupráce s odbornými školami nebo univerzitami technického směru jsme položili i zástupcům společnosti LLENTAB. Tentokrát se nám vyjádřili zástupci ukrajinské a české pobočky.

Pokud hledáte nové pracovníky, kteří by měli mít vysokoškolské vzdělání technického směru, s jakou situaci na pracovním trhu se setkáváte?

Na konci roku 2018 bylo velmi obtížné sehnat technicky vzdělaného člověka v patřičném oboru, lidé se nehlásili, ale na konci loňského roku se již situace v tomto směru zlepšila a už jsme nové kandidáty registrovali. Výběr byl omezený, ale naznačovalo to normalizovaní poměrů při náboru nových pracovníků.“ odpovídá Jaroslav Kosinka, vedoucí oddělení projekce LLENTAB Česká republika

Chybí současným absolventům vysokých škol praxe? Nebo to pro vás není problém a nového pracovníka si zaučíte sami?

„Na Ukrajině se naopak někdy setkáváme se situací, že uchazeč prokáže dobré reference a dovednosti z oblasti projekce, a to bez řádného vysokoškolského vzdělání. I takový předpoklad nemusí být úplně na překážku k nástupu do zaměstnání. Nicméně takový kandidát, dle standardů LLENTAB, má vždy na každý projekt určeného autorizovaného projektanta, který za projekt odpovídá a kandidát si vysokoškolské vzdělání dodělá dálkově. Nicméně musím podoktnout, že předchozí vysokoškolské vzdělání je vždy výhodou. Zrovna nedávno k nám nastoupil další nový projektant hned po skončení univerzity a my jej obratem zaškolili do specifik našeho systému, a právě dosažené vzdělání bylo předpokladem pro jeho rychlé zapojení do celého procesu.” vysvětluje Dmytro Stadnik, vedoucí oddělení projekce LLENTAB Ukrajina

Zapojujete se nějak do spolupráce se středními odbornými školami nebo univerzitami technického směru?

„V České republice jsme v roce 2019 navázali spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze. Jsme jedním z hlavních partnerů studentské soutěže Hala roku Akademik (video z loňské soutěže můžete shlédnout zde). Tato soutěž je určena studentům oborových vysokých škol v bakalářském a magisterském studiu a probíhá pod záštitou děkana Fakulty stavební ČVUT v Praze prof. Ing. Jiřího Máci, CSc., a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Odborným garantem soutěže je pak Katedra konstrukcí pozemních staveb. Vloni jsme například jednomu z pětice nejlepších týmů umožnili se zúčastnit týdenní stáže v centrále naší společnosti ve švédském Kungshamnu. A ohlasy studentů, kteří se stáže zúčastnili, byly velmi pozitivní – viděli nejen řadu zajímavých míst Švédska, ale během pobytu se seznámili s projektováním hal, unikátní pro ně byla i příležitost navštívit výrobní závod a vidět na vlastní oči výrobu sendvičových panelů, profilů, trapézových plechů a dalších prvků pro ocelové konstrukce LLENTAB a samozřejmě výstavbu jako takovou (celý článek o proběhlé stáži naleznete zde). Z důvodu celosvětové situace, musela být letos soutěž bohužel zrušena, ale již teď se těšíme na další ročníky.Ve Švédsku jsme partnerem Univerzity v Karlstadu a v Polsku dlouhodobě spolupracujeme s Technickou univerzitou v Gdaňsku.

Pevně doufám, že i z naší dlouhodobé komunikace je cítit, že se nesnažíme pouze o klasickou propagaci společnosti, ale naším cílem je také edukovat trh a přinášet nejrůznější zajímavosti z oboru napříč Evropou. Výsledkem těchto aktivit není jen zmiňovaná spolupráce s ČVUT, ale např. vydávání newsletteru Ocelové haly news, ve kterém se vždy podrobně věnujeme nějakému konkrétnímu tématu. Jen pro představu uvedu několik již zpracovaných témat – Sportovní haly, Příprava projektu, Požární odolnost, Design hal, anebo Sekundární konstrukce. Mezi další lokální vzdělávací aktivity patří příprava uceleného školení v rámci programu celoživotního vzdělávání skrze Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Věříme, že jsme se vydali správnou cestou a v podobném duchu postupujeme i v ostatních zemích.“ říká Radek Těšík, vedoucí marketingu skupiny LLENTAB