Tělocvičná jednota Kobylisy z. s. má devět sportovních oddílů ve kterých sdružuje více než 1000 aktivních členů. Pro svou činnost může kromě dalších prostor na Praze 8 využívat i sokolovnu v Kobylisích a právě součástí zdejšího areálu je nedávno dokončená sportovní hala. Cesta od staré nafukovací haly k moderní hale, ve které měli své tréninkové zázemí mimochodem i vítězové prosincového MS ve florbalu, nebyla vždy jednoduchá, ale především díky nadšení a nasazení investora se nakonec vše podařilo dotáhnout do zdárného konce.

TJ Kobylisy v roli investora musela na své cestě k nové hale řešit řadu větších i menších úskalí. A to i přestože měla jednota oproti jiným investorům o jednu starost méně – stavěla totiž halu na svém pozemku. Pozemek je často velmi významnou částí celé investice a velkou měrou tak ovlivňuje rozhodnutí, zda projekt vůbec realizovat. Vše začalo přihlášením projektu do grantu na Magistrátu hl. m. Prahy, přičemž původním záměrem byl postavit halu v co možná nejjednodušším provedení, jejíž rozpočet „se vejde“ do cca 18 mil. Kč. Samozřejmě v té době již měla TJ připravenou projektovou dokumentaci právě na takovou halu. Nakonec se však díky štědrým podmínkám a velikosti přiděleného grantu (cca 15 mil. Kč) otevřely investorovi nové možnosti, jak projekt vylepšit a této možnosti se lidé v jednotě zhostili a již ji nepustili. Od začátku TJ počítala při financování i s využitím vlastních zdrojů a úvěru, a tak se začala podoba haly vylepšovat. Ve finální fázi se našly i prostředky na zakoupení kvalitnější vzduchotechniky a vylepšeno bylo také zázemí pro diváky a hráče.

Nároky sportovních asociací na úroveň vybavení sportovních zařízení v oblasti akustiky, osvětlení, zázemí pro sportovce a diváky apod. se rok od roku zvyšují a výjimkou nejsou ani florbalisté. Vedení TJ si tohoto trendu bylo vědomo a jeho ambicí bylo postavit novou halu, která by obstála minimálně dalších 30 let. Motorem výstavby nové haly byl starosta Tělocvičné jednoty Ing. Ivan Dědek a za florbalový oddíl Martin Neužil. Ten pro přípravu propracovanější haly oslovil Ing. arch. Víta Duška z pražského architektonického ateliéru ATELIER GENESIS, kterého požádal o pomoc s přípravou projektu, kdy výsledkem měl být kvalitativně jiný objekt než se původně plánovalo. Díky předchozí zkušenosti Ing. arch. Duška, se v této fázi do projektu poprvé dostaly i ocelové konstrukce LLENTAB. Pro investora to nebyla jednoduchá situace – grant byl časově omezen a kvůli termínům bylo nutné nový projekt schválit ve velmi krátké době. Měsíce strávené na původním projektu původní haly samozřejmě chyběly.

V průběhu celé výstavby bylo hned několik klíčových bodů, kdy vedení TJ zvažovalo, zda vůbec udělat další krok dál. Jedním z nich byla i fáze výběrového řízení, která postavila před investora zcela nové výzvy a otazníky. Díky spolufinancování z grantu bylo nutné vybrat realizační firmu veřejnou zakázkou, která celý proces z pohledu investora komplikovala a prodlužovala. Navíc jsou účastníci výběrových řízení často zkušenými matadory, kteří jsou schopni využití každou skulinku v podmínkách vyhlášeného výběrového řízení. V této fázi je tak klíčové co nejpřesněji definovat předmět stavby a kritéria výběru realizační firmy. Specifikace sportovní hala je naprosto obecná, čím více detailů investor upřesní a vymezí, tím lépe. Výběrová kritéria jsou alfa a omega všeho.  Samotná cena či rychlost výstavby či záruky nestačí, podstatná je proporce a váha jednotlivých kritérií. I v této oblasti však měla TJ Kobylisy díky kompetenci zúčastněných architektů a právních zástupců štěstí na partnera – výběrové řízení s devíti aktéry vyhrála stavební společnost ALSTAP s.r.o., která měla s podobnými realizacemi řadu zkušeností. Výhodou byla i skutečnost, že to je lokální firma, se kterou bylo možné každý problém řešit velmi rychle, osobně a operativně. Důležité byly i kompetence a zkušenosti stavební firmy z projektů, realizovaných za účasti Magistrátu hl. m. Prahy.  Jako na každé stavbě se objevilo pár obtíží, řešil se například způsob izolace patek ocelové konstrukce, kdy bylo nutné sladit představy a možnosti všech stran. Vše se ale díky pružné komunikaci pana architekta Duška a zástupců firem ALSTAP a LLENTAB podařilo zdárně vyřešit.

V hale hraje a trénuje od září 2017 florbalový tým FbK Kobylisy, který je součástí již zmiňované TJ Kobylisy. Ostatní sportovní oddíly TJ Kobylisy mají své zázemí v jiných prostorách a tak podobu a velikost haly ovlivňovaly hlavně potřeby florbalistů. Ta současná, nová sportovní hala má rozměry hřiště 40 x 20 m, rozměry hrací plochy jsou 45 x 24 m. Kapacita hlediště je 130 osob, z toho 65 míst je pro sedící diváky a druhá řada pro stojící diváky. Hala je vhodná pro ligové turnaje, organizované Českým florbalem a dle kategorizace patří do kategorie IV. To znamená, že se v ní mohou hrát celostátní soutěže, ostatně A mužstvo místního klubu FbK Kobylisy v ní hraje své zápasy Národní ligy – západ. V hale je k dispozici sedm šaten, součástí všech šaten jsou i sprchy.

Přínosem společnosti LLENTAB k projektu byla skutečnost, že se projektant, architekt nebo koordinátor investora nemusí detailně zabývat statikou a parametry opláštění. To jim umožnilo soustředit se na komunikaci s objednatelem, aby s ním efektivně řešili prostor, vzhled, vybavení, divácký a hráčský komfort a další detaily. Na základě zkušeností může LLENTAB pro požární zprávu navrhnout vhodné řešení pro opláštění, střechu, dělení požárních úseků apod. Mnohdy se stává, že zpracovatel požární zprávy zkomplikuje projekt a jeho provedení včetně ceny tím, že prostor necitlivě rozdělí do požárních úseků nebo má zbytné požadavky. I tím se dají ušetřit prostředky na investici. Problém často bývá fakt, že se při přípravě projektu neřeší s konkrétním dodavatelem technologie jednotlivé detaily v projektu. Pak nastane situace, že stavebník a investor není schopen ve výběrovém řízení získat cenu, za kterou je původní projekt plánoval realizovat. Důsledkem toho jsou situace, kdy je nutné improvizovat a pracovat s tím, co již bylo navrženo. To zdaleka není ideální situace ani pro investora, ani pro dodavatele technologie. Všem těmto problémům se však Tělocvičná jednota Kobylisy úspěšně vyhnula.

„My jako investor jsme se systémem LLENTAB byli od počátku nového projektu srozuměni, ale v zadávací dokumentaci výběrového řízení jsme samozřejmě konkrétní systém specifikovat nemohli. Přesto ocelová konstrukce LLENTAB zůstala a jedním z důvodů byla i pozitivní zkušenost stavební firmy ALSTAP s tělocvičnou v Mělníku, která je také realizována s tímto konstrukčním systémem. Při schvalování projektu jsme se na několik hal byli podívat a diskutovali jsme své názory jak s panem architektem, tak i uvnitř našeho týmu. Po uzavření výběrového řízení jsme už zadání neměnili a tlačili jsme na rychlost a kvalitu výstavby. Celá výstavba se totiž dotkla fungování mnoha členů a hráčů našeho florbalového oddílu a celé tělocvičné jednoty. Nebylo vůbec jednoduché řešit náhradní prostory v době, kdy se začala stavět nová hala, proto byla pro nás důležitá nejen cena, ale i rychlost. Když se ohlédnu zpět, u konstrukcí LLENTAB jsme oceňovali blízkost české pobočky, viděli jsme několik referenčních staveb, lákala nás i rychlá doba výstavby. Plusem byly i dobré reference ze strany pana architekta Duška. Dnes už hala funguje a můžeme hodnotit i provozní zkušenosti. Tady platí, že každá sportovní hala má svá specifika a detaily, jejichž optimální řešení je z hlediska provozu důležité. Všechny haly se s tím potýkají a je těžké to zobecnit. U nás to bylo například zavěšení ochranných sítí u akustických obkladů nebo osvětlení haly a možnost jeho zastínění – pokud s tím dodavatel konstrukčního systému počítá hned v projektu, je to pro investora vždy výhoda. Každou stavbou se člověk učí a tak u další haly, kterou plánujeme v budoucnu stavět, se již na některé detaily soustředíme od začátku.“

Martin Neužil, TJ Kobylisy