Společnost GD Druckguss s.r.o. se zabývá tlakovým litím zinku a své zboží dodává převážně na trhy západní a střední Evropy. Ve svém sídle v jihočeských Vodňanech zaměstnává 40 kmenových pracovníků a funguje ve třísměnném provozu. Ročně zpracuje cca 2.000 tun zinkové slitiny, což ji řadí k významným evropským producentům zinkových odlitků. V letech 2002 a 2005 tady LLENTAB realizoval dvě výrobní haly, na jejichž střechy si po letech provozu majitelka přála instalovat fotovoltaickou elektrárnu. Na to, co tato změna pro firmu znamenala a proč se pro instalaci nové FVE i přes nutnost úpravy konstrukcí obou hal rozhodla, jsme se zeptali pana Romana Kubeše, finančního ředitele a prokuristy společnosti GD Druckguss.

Hlavní činností vaší společnosti je výroba zinkových odlitků technologií tlakového lití. Jak je vaše výroba energeticky náročná a kdy jste poprvé začali zvažovat instalaci fotovoltaických panelů na střechy vašich hal?

Tlakové lití je moderní způsob výroby zinkových odlitků, vhodný pro tvarově složité díly. Zároveň umožňuje dosáhnout velmi přesných rozměrů a dobré kvality povrchu odlitků, která dovoluje s minimálním požadavkem na další opracování jejich další povrchovou úpravu. Vyrábíme odlitky o hmotnosti od 5 gramů do 750 gramů, a to pod tlakem od 5 tun do 80 tun. Dokážeme realizovat jak menší série výrobků v řádech tisíců kusů, tak velkosériové dodávky pro nadnárodní společnosti. Obecně u každého lití kovu platí, že je to energeticky náročná výroba.

Zinek, jehož teplota bodu tání je 450 °C, patří mezi kovy s nižšími náklady na energie, ale i tak je naše výroba energeticky velmi náročná. Z podstaty technologie tlakového lití vzniká při výrobě dle typu výrobků zinkový odpad (v objemu cca 30–40 % z hmotnosti výrobku) a my musíme vydat další energii na zpracování a recyklaci tohoto odpadu. Takže energie je pro nás klíčová nákladová položka a dlouhodobě ji proto pečlivě sledujeme. První okamžik, kdy jsme začali uvažovat o fotovoltaice, byl rok 2014. Tehdy se na nás obrátilo několik poradenských firem s nabídkami realizace fotovoltaické elektrárny. Když jsme si při tehdejších cenách energie a nákladech na pořízení FVE spočítali návratnost takovéto investice, vycházela nám na 11 a více let. Za poslední roky se však situace výrazně změnila, značně rostla cena elektrické energie, zvýšila se účinnost fotovoltaických panelů a zároveň klesly jejich ceny. Rozhodnutí investovat do nové FVE padlo v roce 2019, tedy ještě před loňským extrémním nárůstem cen energií. Kalkulovaná návratnost se v té době pohybovala kolem osmi let. Výrazný nárůst cen elektřiny v posledních měsících však zkrátil očekávanou návratnost investice na pouhé tři roky.

Kde jste čerpali informace o možnostech FVE elektráren v průmyslu a kdo byl iniciátorem myšlenky investovat do obnovitelných zdrojů energie?

Ještě než jsem začal pracovat u naší společnosti jako prokurista a finanční ředitel, působil jsem jako korporátní bankéř. Mým tehdejším klientům jsem pomáhal kofinancovat projekty do solárních parků v letech 2009–2010 a celkový objem instalovaného výkonu těchto elektráren dosáhl takřka 30 MWp. Takže o fotovoltaických elektrárnách a jejich možnostech jsem měl příležitost získat poměrně hodně relevantních informací. Dnes je na trhu velká řada kvalitních firem, které vám řešení fotovoltaické elektrárny navrhnou i realizují na klíč, samotná kalkulace návratnosti je pak již poměrně jednoduchá. Energie ze slunce má svoje specifika a nevýhody. Asi tou hlavní je časová nestálost výroby v rámci dne, ale i ročních období. Na druhou stranu její výroba je dnes i v našich zeměpisných podmínkách levná a výrazně snižuje závislost firmy na externích zdrojích energie. Navíc za dobu, co tuto oblast sleduji, se výrazně zvýšila účinnost solárních panelů z nějakých 13–14 % v roce 2010 na dnešních bezmála 25 %, což má pozitivní vliv na ekonomiku tohoto řešení. A jak jsem již říkal, naše spotřeba elektřiny je s ohledem na charakter naší výroby značná a ročně za energie platíme několik milionů korun. Je tak velmi příjemné, když v letních měsících v době od deseti hodin dopoledne do brzkého odpoledne pokryje výroba z instalované FVE až 50 % naší spotřeby elektřiny.

Co vše nová technologie obsahuje a s čím jste se museli při přípravě projektu i jeho realizaci vypořádat?

Naše řešení nevyužívá bateriové úložiště, protože odběr je tak veliký, že vyrobenou energii bezezbytku spotřebujeme. Takže naše řešení je poměrně jednoduché, na střeše máme solární panely na hliníkových profilech, kabeláž a součástí řešení je měnič, který je napojen na hlavní rozvaděč. Kromě nutnosti vyřešit dodatečné zatížení střechy to nebylo nic komplikovaného. Nabídka firem je veliká a pokud si investor vybere dobrého dodavatele prověřeného trhem, je realizace otázkou jednoho či dvou týdnů jako v našem případě.

FV panely na střechách hal, realizovaných v letech 2002 a 2005 firmou LLENTAB, vyžadovaly zesílení a úpravy stávající konstrukce. Dá se vyčíslit, jak velkou část představovaly tyto náklady ve srovnání s celou technologií na solární elektrárnu?

Úprava střechy představovala cca 30 % z ceny fotovoltaické elektrárny, což není málo, přesto i tak vycházela celková návratnost uspokojivě a rozhodli jsme se investici realizovat. Starší z hal má letos 20 let a v té době, kdy se stavěla, o výstavbě fotovoltaické elektrárny nikdo neuvažoval. Navíc platily i méně přísné normy ohledně zatížení střešních konstrukcí, a to vše společně přispělo k tomu, že statický posudek dle dnes platné legislativy výstavbu fotovoltaiky na naší střeše nedovoloval. Bylo pro nás proto příjemným překvapením, že LLENTAB dokázal najít takové řešení posílení střešní konstrukce, které bylo rychlé, ekonomicky přijatelné a umožnilo realizaci fotovoltaiky s ještě akceptovatelnou návratností.

Roman Kubeš, finanční ředitel a prokurista GD Druckguss s.r.o.

CZ001372 Příprava konstrukce pro FVP

Jedna z vašich hal má plochou střechu a na ní zatím panely nemáte. Počítáte s nimi nebo je tady nebudete instalovat?

Tato hala bohužel nevyužívá konstrukční systém ocelových hal LLENTAB, ale rámovou konstrukci z válcovaných profilů. Tato konstrukce také nebyla dimenzována pro umístění FVE, nicméně u tohoto konstrukčního řešení dodatečné zesílení střešní konstrukce by bylo technicky obtížně proveditelné a nebylo by ekonomicky výhodné.

Jak vám zesílení střechy zasáhlo do výroby? Museli jste nějak omezovat provoz? Jak dlouho vše probíhalo?

Montáž panelů probíhala prakticky bez jakéhokoliv omezení výroby. Část prací probíhala shora střechou, což nás nikterak neomezovalo, a když se realizovaly úpravy uvnitř v hale, tak jsme se s LLENTABem domluvili, že budou dělat tyto úpravy o víkendech, kdy nedocházelo k omezení našeho provozu.

CZ001372 Příprava konstrukce pro FVP

S jakými očekáváními jste do projektu šli a co bylo hlavní motivací (snížení nákladů, eliminace výpadků energie a stabilizace dodávek, zlepšení kvality sítě apod.)?

Jak už z mých odpovědí vyplynulo, primární bylo převážně ekonomické hledisko. Určitě však jako společnost vnímáme i environmentální hlediska a chceme být zodpovědnými vůči životnímu prostředí. Neméně důležité hledisko je ale i hledisko obchodní. 99 % naší produkce vyvážíme a naši klíčoví zákazníci jsou převážně v Německu, kde jsou environmentální aspekty intenzivně vnímány a promítají se i do hodnocení dodavatelů. Německé firmy při hodnocení dodavatelů aktivní přístup k obnovitelným zdrojům hodnotí pozitivně. Neznamená to, že by rezignovaly na cenu a kvalitu, to je pořád klíčové a hlavní kritérium, ale investice do bezemisní výroby a produkce je již standardní součástí hodnotících kritérií.

Kdybyste stavěli novou halu, bylo by to rovnou s přípravou na fotovoltaiku?

Právě teď jsme ve fázi příprav dalších dvou hal a s umístěním fotovoltaiky tam jednoznačně počítáme. Stavět dnes halu se zatížením, které se solárními panely nepočítá, by bylo naprosto neekonomické. Žijeme ve 21. století a všichni vidíme, jak velký pokrok se udál například v oblasti řízení a regulace elektrických spotřebičů. Jsem přesvědčen, že není daleko doba, kdy se bude cena elektřiny v průběhu dne měnit dle její dostupnosti a když jí bude přebytek, bude levnější a opačně. V té chvíli bude mít smysl spouštět stroje a zařízení, které nejedou v nepřetržitém režimu, což opět sníží náklady na provoz, ale i využívat bateriová úložiště a aktivně řídit spotřebu a odběry z vlastního zdroje či externí sítě elektřiny. Současně věřím, že se bude rozvíjet i decentralizace dodávek a podobně jako v Německu se rozšíří také komunitní energetika a s tím související legislativa a obchodní modely.

Pohled na realizaci úprav střech dvou hal z pohledu společnosti LLENTAB

David Hellebrand, K-projektant LLENTAB

Naším úkolem bylo posoudit stávající objekty na přitížení od uvažované FVE. V obou případech se jednalo o standardní montovanou izolovanou halu LLENTAB. První z roku 2002 má velikost 18,6 x 30,2 m, sedlová střecha má sklon 7°, střešní plášť s podhledem LLENTAB typ 2SF má skládaný plášť s 200 mm silnou izolační vrstvou. Stěny LLENTAB typ 4F jsou tepelně izolovány a oboustranně opláštěny ocelovým pozinkovaným trapézovým plechem. U druhé menší haly z roku 2005 jsou obě podélné stěny zastavěny vedlejšími halami. Půdorys haly je 15,3 x 18,7 m. Konstrukčně je řešena podobně jako větší hala – i tady je sedlová střecha se sklonem 7°, skládaný střešní plášť s podhledem LLENTAB typ 2SF a opláštění stěn LLENTAB typ 4F. Na objektech se vyztužovaly střešní vaznice a některé spoje diagonál. Další diagonály se musely vyměnit za únosnější, vyztužen byl horní i spodní pas vazníku a také sloupy. Některé sloupy musely být zdvojeny přidáním dodatečných sloupových profilů tak, aby přenesly nové zatížení od FVE.