Zinek, jehož teplota bodu tání je 450 °C, patří mezi kovy s nižšími náklady na energie, ale i tak je naše výroba energeticky velmi náročná. Z podstaty technologie tlakového lití vzniká při výrobě dle typu výrobků zinkový odpad (v objemu cca 30–40 % z hmotnosti výrobku) a my musíme vydat další energii na zpracování a recyklaci tohoto odpadu. Takže energie je pro nás klíčová nákladová položka a dlouhodobě ji proto pečlivě sledujeme. První okamžik, kdy jsme začali uvažovat o fotovoltaice, byl rok 2014. Tehdy se na nás obrátilo několik poradenských firem s nabídkami realizace fotovoltaické elektrárny. Když jsme si při tehdejších cenách energie a nákladech na pořízení FVE spočítali návratnost takovéto investice, vycházela nám na 11 a více let. Za poslední roky se však situace výrazně změnila, značně rostla cena elektrické energie, zvýšila se účinnost fotovoltaických panelů a zároveň klesly jejich ceny. Rozhodnutí investovat do nové FVE padlo v roce 2019, tedy ještě před loňským extrémním nárůstem cen energií. Kalkulovaná návratnost se v té době pohybovala kolem osmi let. Výrazný nárůst cen elektřiny v posledních měsících však zkrátil očekávanou návratnost investice na pouhé tři roky.

Ještě než jsem začal pracovat u naší společnosti jako prokurista a finanční ředitel, působil jsem jako korporátní bankéř. Mým tehdejším klientům jsem pomáhal kofinancovat projekty do solárních parků v letech 2009–2010 a celkový objem instalovaného výkonu těchto elektráren dosáhl takřka 30 MWp. Takže o fotovoltaických elektrárnách a jejich možnostech jsem měl příležitost získat poměrně hodně relevantních informací. Dnes je na trhu velká řada kvalitních firem, které vám řešení fotovoltaické elektrárny navrhnou i realizují na klíč, samotná kalkulace návratnosti je pak již poměrně jednoduchá. Energie ze slunce má svoje specifika a nevýhody. Asi tou hlavní je časová nestálost výroby v rámci dne, ale i ročních období. Na druhou stranu její výroba je dnes i v našich zeměpisných podmínkách levná a výrazně snižuje závislost firmy na externích zdrojích energie. Navíc za dobu, co tuto oblast sleduji, se výrazně zvýšila účinnost solárních panelů z nějakých 13–14 % v roce 2010 na dnešních bezmála 25 %, což má pozitivní vliv na ekonomiku tohoto řešení. A jak jsem již říkal, naše spotřeba elektřiny je s ohledem na charakter naší výroby značná a ročně za energie platíme několik milionů korun. Je tak velmi příjemné, když v letních měsících v době od deseti hodin dopoledne do brzkého odpoledne pokryje výroba z instalované FVE až 50 % naší spotřeby elektřiny.

Tato hala bohužel nevyužívá konstrukční systém ocelových hal LLENTAB, ale rámovou konstrukci z válcovaných profilů. Tato konstrukce také nebyla dimenzována pro umístění FVE, nicméně u tohoto konstrukčního řešení dodatečné zesílení střešní konstrukce by bylo technicky obtížně proveditelné a nebylo by ekonomicky výhodné.

Montáž panelů probíhala prakticky bez jakéhokoliv omezení výroby. Část prací probíhala shora střechou, což nás nikterak neomezovalo, a když se realizovaly úpravy uvnitř v hale, tak jsme se s LLENTABem domluvili, že budou dělat tyto úpravy o víkendech, kdy nedocházelo k omezení našeho provozu.

Právě teď jsme ve fázi příprav dalších dvou hal a s umístěním fotovoltaiky tam jednoznačně počítáme. Stavět dnes halu se zatížením, které se solárními panely nepočítá, by bylo naprosto neekonomické. Žijeme ve 21. století a všichni vidíme, jak velký pokrok se udál například v oblasti řízení a regulace elektrických spotřebičů. Jsem přesvědčen, že není daleko doba, kdy se bude cena elektřiny v průběhu dne měnit dle její dostupnosti a když jí bude přebytek, bude levnější a opačně. V té chvíli bude mít smysl spouštět stroje a zařízení, které nejedou v nepřetržitém režimu, což opět sníží náklady na provoz, ale i využívat bateriová úložiště a aktivně řídit spotřebu a odběry z vlastního zdroje či externí sítě elektřiny. Současně věřím, že se bude rozvíjet i decentralizace dodávek a podobně jako v Německu se rozšíří také komunitní energetika a s tím související legislativa a obchodní modely.